EU se vztyčenou pěstí a nosem vyhrožuje Švýcarsku.

      Je známo, že referenda se evropští politici bojí a snaží se mu vyhýbat ze všech sil. Ale když už nějaké musí být, např. to druhé Irské, neštítí se utratit miliony eur daňových poplatníků za masovou propagandistickou kampaň. Například v případě Irska roku 2009 to bylo v přepočtu 50 mil. korun, co šlo na kampaň pro podporu druhého referenda pro přijetí lisabonské smlouvy – tématem kampaně bylo sprosté vyhrožování, že pokud to neprojde, lidé přijdou o práci a důchodci nebudou mít důchod. Podobně tomu bylo ostatně i při kampani v Chorvatsku před referendem o vstupu do EU (http://www.youtube.com/watch?v=CHO_Lcxvqkk ).

     Referendum, asi nejvýraznější prvek demokracie a svobody, však ve Švýcarsku funguje velice dobře. Možno je to vidět na příkladu návrhu prodloužení dovolené o dva týdny. Jelikož se zde lidé zajímají o svou zemi a politiku (na rozdíl od zbytku Evropy), uvědomili si, jak velké ekonomické ztráty by to pro zemi představovalo a tak zodpovědně řekli své „NE“.

     Nebo návrh, který v socialistické EU není ničím neobvyklým – snížit platy managerům. Švýcaři si opět uvědomili, že schopní lidé, kteří něco dokáží, jsou odvážní, tvrdě pracují a tvoří hodnoty, jsou pro svobodnou zemi klíčoví a mají právo na ohodnocení, jakkoliv veliké. Především je to motivační prvek, který daného manažera motivuje tvořit další pracovní místa, vytvářet další hodnoty a odvádět tak i větší částky na daních do státní kasy. Pokud by se stanovily meze jejich ohodnocení, hrozilo by, že by se spakovali a odešli vytvářet hodnoty jinam. Nebo by se na to vybodli úplně. Výsledek by byl stejný – propouštění, méně peněz a demotivace dalších eventuálních schopných lidí. Rozhodně bych dopřál půl milionu řediteli velkého podniku, vytvářejícího pro společnost prospěšné statky, než evropskému europoslanci, který bere půl milionu za to, že hlasuje pro jednu regulaci za druhou (pokud se na zasedání vůbec dostaví: ( http://www.youtube.com/watch?v=s8TLI8bZGz8 ).

     Dalším příkladem by mohl být zákaz stavby minaretů. Tento diskriminační návrh má také své opodstatnění. Švýcaři si zkrátka nepřejí mít početná ghetta chudých přistěhovalců, jako mají především Němci, Nizozemci, Britové a Francouzi. Je jejich právem nemít pro každého otevřenou náruč – nejsou členy EU! To nás se budou týkat kvóty pro rovnoměrné rozmístění muslimů z rozvojových zemí po celé EU ( http://www.vasevec.cz/blogy/projekt-euromed). Celkem logické bylo i referendum o vyhošťování cizinců, kteří v zemi páchají kriminalitu či žijí ze sociálních dávek. V našich podmínkách (tedy v zemích EU) už to tak jednoduché není.

     A nyní si rozhodli, že zavedou kvóty pro cizince (pro pracující či azylanty). Co je na tom špatného? Vzhledem k dobré ekonomické situaci a nízkým daním (které se v EU neustále zvyšují a ekonomika zde stagnuje) sem odchází (nebo spíš utíká?) každý rok čím dál více občanů EU. Zvyšuje se i počet dojíždějících pracujících (například 100 tis. Francouzů a 50 tis. dojíždějících Němců). Zkrátka jezdí za lepším. A co udělá rozumně hospodařící suverénní stát, když už začíná být docela nápor nebo ztrácí přehled? Začne to korigovat. Není to logické? To samé platí pro azylanty.

     A kvůli tomu rovnostářská EU vyhrožuje. A není to poprvé. Vyhrožovala, když si občané EU začali ukládat peníze ve Švýcarsku, protože se tam nedanily úroky (jak nespravedlivé!). EU Švýcarsku pohrozila ukončením volného obchodu a donutila ho zavést daň z úroků ve výši 35% vkladů. Stejně tak pohrozila EU blokádou poté, co do Švýcarska „utekl“ francouzský zpěvák Johnny Hallyday či herec Alain Delon. EU ostatně vyhrožuje každému evropskému státu, který není v EU a vybírá od nich dokonce jakýsi druh výpalného – např. Norsko platí ročně EU 340 milionů eur.

     Nyní EU opět vyhrožuje přerušením volného obchodu mezi EU a Švýcarskem. Je však málo pravděpodobné, že se k tomu EU uchýlí. Jednak by si proti sobě poštvala samotné občany EU (pokud by je ovšem propagandou nepřesvědčila, že Švýcarsko je zlý nepřítel a zaslouží si potrestat) a jednak je Švýcarsko členem Světové obchodní organizace, která by asi jen těžko přihlížela takovéto šikaně a devastaci nejsvobodnějšího státu Evropy.

     Dále vyhrožuje vyřazením Švýcarska z programu Erasmus. Pro ty, co neví, tak program Erasmus znamená výměnný studijní pobyt mladých lidí, samozřejmě za peníze daňových poplatníků, plný proflámovaných nocí kdesi na kolejích v EU, za účelem kulturního obohacení naší mládeže. Výhod takovýchto pobytů (pokud nějaké jsou) lze dosáhnout vzájemnou domluvou samotných univerzit a proto nechápu, proč by měla EU tyto programy za naše peníze vůbec financovat. Daňoví poplatníci napříč zadluženou Evropou by své peníze rádi využili jinak. Určitě je nezajímá dobrodružství cizích studentů na jejich „prázdninách“ v cizině.

     Vyhrožuje také zastavením dotací na vědecké projekty. Vědecký výzkum svobodného a prosperujícího státu jako je Švýcarsko se nejspíš bez eurodotací neobejde, že... . Navíc tyto dotace na vědu jdou často na věci, které s vědou nemají nic společného.

     EU se chce předvést svoji silou navenek. Působí to však trapně, ona žádnou sílu nemá ba naopak, v globálním měřítku slábne. Stále silnější postavení má tak akorát vůči svým členským státům, kterým diktuje, jak mají co správně dělat nebo nedělat ve jménu evropské rovnosti, socialismu a pokroku. Pokud se EU opravdu podaří ovládnout i tradičně neutrální Švýcarsko, bude to jen impulz pro nás, evropany, že EU už není tím prostorem svobody a prosperity ale jen další, chcete-li, říší. Dalším projektem, na jejímž vrcholu jsou lidé myslící si, že naše životy umí řídit lépe, než my sami. Opět!