Utopené penízky I.

     Jelikož se evropské peníze (a samozřejmě i státní) zneužívají ze všech stran a protože se mi zdá, že většinu to nezajímá nebo to ani netuší, rád bych občas poukázal na případy, kdy se peníze evropských občanů utápí v nejrůznějších projektech „pro rozvoj do vaší budoucnosti“.

Příklad I.:

      Na českých univerzitách se ve jménu „investic do vědy a výzkumu“ topí peníze do tvorby volitelných předmětů, které nemají s vědou, či výzkumem nic moc společného. Ze zkušenosti přátel se na jedné nejmenované  vysoké škole každý semestr vytváří předměty s názvy FOTO, GRAFIKA, VIDEO apod., kde se studenti učí, jak správně fotit či natáčet, aniž by to nějak souviselo se zaměřením školy. Nejvtipnější na tom je, že studentům, kteří tam vydrží celý semestr ty dvě hodiny dřepět, se vyplácí finanční odměny.

     „Vážení studenti, dovoluji si vás upozornit, že stejně jako v minulém semestru, tak i teď proběhnou volitelné předměty, za jejichž 100% účast získáte odměnu 1000,-. Jsou to předměty Video a Web. ...“

      „Vážení studenti, v zimním semestru budou vyučovány volitelné předměty Digitální fotografie a Grafické zpracování. Studenti, kteří budou pravidelně docházet, dostanou odměnu 1000,-. Pokud budete navštěvovat oba předměty, obdržíte 2 000,-. ...“

      „ … Jedná se o předměty dotované z EU a musí běžet. Dostáváme na ně dotace a kdyby v tomto semestru předměty neběžely, museli bychom, fakulta, dotace vrátit.“

      I tak vypadá ušlechtilá Eurodotace na vědu a výzkum. Jeden předmět musí navštívit cca 10 studentů = 20 000,- za oba + cca. 2000,- odměna vyučujícího za dvouhodinovou přednášku. Za semestr jsou tak náklady na oba předměty něco kolem 75 000,- a to pouze v rámci jedné fakulty. Určitý finanční obnos za vytvoření těchto nesmyslných předmětů musí  pobírat i samotná fakulta, jinak si nedokážu vysvětlit, proč by tím školy snižovaly úroveň svých studijních programů.

     Někomu to může přijít, v záplavě milionových dotačních programů, jako nic, ale podobné programy běží i na jiných českých univerzitách. V součtu se zde utopí pěkný balík peněz. Například podle mé kamarádky, studující na jiné VŠ, nabízí jejich fakulta dotované předměty, kde se získávají kredity za stavby z lega, či za to, že se studenti párkrát za semestr kouknou na hvězdy na nebi (předmět astronomie na ekonomické fakultě).

     Závěrem

     Většina hysterických výkřiků, které neustále posloucháme z řad akademické obce o nedostatku financí, je do jisté míry jen známka nenasytnosti, která je obecně charakteristická pro státní správu. Na druhou stranu, pokud tedy někde chybí peníze na vědu, nebylo by na škodu se opět zamyslet nad reformou školství a vést ztuhlý školský systém k větší spolupráci se soukromými subjekty. Zamýšlet se nad lepším dohledem nad penězovody z Bruselu nejspíš nemá smysl, o to se snažíme už přes deset let. Jedniným řešením je zde minimalizovat přívod peněz z EU. Čím míň eurodotací, tím větší pravděpodobnost, že se peníze nepromarní, nerozkradou a použijí se opravdu na prospěšné vědecké projekty. Uvědomme si, že dotace nevytváří EU ale evropané, obyčejní lidé, co chodí do práce.