Jak se dá přijít o zaměstnání díky dotaci EU

     Díky dotacím společnost spí. Jsme jako agregátor - dokud se do něj lije palivo, šlape jak chceme. Jenže tak jako palivo, i peníze z dotací nejsou nekonečné a je smutné, že lidé evropské peníze berou jako něco, co vyrobila EU v Bruselu a na co májí právo. Škoda že si neuvědomujeme, že dotacemi okrádáme sami sebe a v podstatě se jimi zaprodáváme diktátu EU.

      Peníze z Bruselu vytváří lidé chodící denně do práce a odvádějící stále větší peníze na daních a všelijakých poplatcích. K tomu, aby se nažral ten moloch v Bruselu a s ním i pijavice po celé Evropě, které z něho parazitují, je zapotřebí stále většího obnosu, který se rok co rok neustále zvyšuje.

     A není nejspíš náhodou, že nám EU pod nohy hází klacky a vymýšlí stále nové poplatky, podmínky a regulace pro cokoliv (od prodeje domácí marmelády, internetových obchůdků, prodeje přírodních léčiv až po emisní povolenky pro fabriky). Musí se přeci někde brát na to, aby se například postavila bio farma pro turisty uprostřed pustiny, kam párkrát za týden dorazí akorát tak linkovej autobus, nebo pro stavby předražených vyhlídek, z nichž není žádný výhled, či „cyklostezek“ po nichž jezdí více aut než kolařů, neboť se po silnicích nedá jezdit. Smutný je případ jedné základní školy na Plzeňsku, která byla právě po rekonstrukci z veřejných prostředků. Snaha a peníze přišli v niveč. Přišla totiž nabídka dotace z EU na stavbu uplně nové a mnohem dražší školy za desítky milionů. A dnes je samozřejmě sprosté odmítnout evropskou dotaci...

     Dotacemi je prolezlé vše. Například na naší fakultě se kupovalo skoro vše z dotací. V každé třídě byly na lavici zbrusu nové počítače s obřími nálepkami EU „rozvoj do vaší budoucnosti“, sloužící tak akorát na projíždění facebooku při vyučování. Dokonce i některé přednášky a předměty byly dotované (dokonce žáci dostávali z dotací 1000,- za to, že tyto předměty navštěvují). Když nám z dotací postavili nové celé patro, kde měli být laboratoře, stálo to přes 50 milionů. Za laboratoře asi odpovídající suma, řekl jsem si. Jenomže bohužel, za těch 50 melounů se postavilo pouze to jedno patro, bez vybavení... Bylo smutné, když právě v tu chvíli se také naproti stavěla z dotací galerie za 40 milionů, kde je dnes už jen restaurace... A takových případů je nespočetně mnoho, jenomže málokdo si toho všímá.

     Nebyl by týden, aby mě nenamíchly podobné projekty „do rozvoje vaší budoucnosti“. A právě tento týden se to dotklo přímo mé rodiny. Mé přítelkyni s dlouholetou praxí byla nabídnuta práce u jedné společnosti. Nastoupila tam, když tam začala i holka z pracáku (bez praxe, bývalá číšnice). Holka, ze které byly všechny kolegyně na větvi, neboť neudělala nic bez toho, aniž by to po ní nemusel někdo kontrolovat (hrubky, chyby v objednávkách, fakturách,...) a to i po čtvrt roce, co tam nastoupila. Ke klientům se chovala jako buran a dělala(lá) jim tam akorát ostudu. Dokonce sama přítelkyně byla pověřena kontrolou jejích činností a to už měsíc po nástupu! Bohužel, díky dotacím EU se přítelkyně musela po zkušebce pakovat. Holka z pracáku má totiž oprotí ní obrovskou výhodu - je v dotovaném programu pro zaměstnávání absolventů a tak je zaměstnavateli propláceno 25 000,- za to, že ji tam má. Sama holka má vyměřený plat podle průměrné mzdy (přes 20 000), tedy více než stálí zaměstnanci, kteří dělají spoustu práce za ní. I přes přimlouvání kolegyň u šéfa, šla z kruhu ven přítelkyně. Ten narovinu řekl, že i když je ta holka uplně blbá, pořád se mu vyplatí (dostane 300 táců za rok). Tele, které by bez problémů přijali třeba do teska nebo do fabriky, neboť očividně na víc nemá, dostalo díky EU šanci. Ročně na ní tak daňoví poplatníci platí přes půl milionu. Připadá mi to padesátá léta, kdy byl na kvalifikovanou pozici dosazován kdejaký vesnický jouda jen proto, že to uměl s vidlema.

     EU měla být především o volném obchodu mezi státy, vždyť právě o tom jsme rozhodovali. To dnes již neplatí. EU si začala hrát na stát a stále ve větší míře řídí naše životy. Dnešní EU stojí už jen na důvěřivosti lidí. To oni mohou rozhodnout, jakým směrem by se měla EU vydat. Bohužel, dokud budeme v TV poslouchat, jak naši hrdinní politici opět "vybojovali" v Bruselu X miliard na dotace a jak se dotuje tohleto a tamhleto ve jménu pokroku a lepším zítřkům, budeme spát dál a dál se necháme krmit našimi vlastními penězi. Uvědomme si, že EU nečerpá ze svých vytvořených zdrojů ale čerpá ze zbytků prosperity západního světa, který vycucává a mi ji při tom tleskáme.